Banting

Banting [benty-] Frederic Grant, 1891 až 1941, kan. lékař, fyziolog; prof. univ. v Torontu. Nob.c. (1923) s Macleodem za objev insulinu. Bantuidové, Semibantu — velké skupiny západoafr. kmenů; jsou přechodným článkem k Bantuům. Dělí se na záp., stř. a vých. skupiny; k záp. patří např. Fulbové, k vých. Tivové, ke stř. Senufové. Vesměs zemědělci a pěstitelé ovcí a koz. U všech B. bylo běžné otroctví, u některých kanibalismus. Vyspělá tradiční um. řemesla. Bantuové, Bantu — skupiny kmenů, národnosti a národů Afriky (asi 90 mil. osob), jaz. příbuzných a relativně kult. jednotných; sídla B. jdou od Kamerunu po Mezijezeří a k pobřeží Ind. oceánu. B. se dělí na několik skupin, kult. často odlišných. Patří k nim např. Duálové, Balundové, Ba-kongové, Mongové, Lubové. Jsou hl. zemědělci (pěstují např. proso, maniok, banány, čirok) a chovatelé dobytka, bantuská literatura [-tú-] viz svahilská literatura.